Začátkem zimy je zde konečně čas na krátkou zprávu z našich aktivit v roce 2015. Ač to dle těchto stránek nevypadá, rozhodně nezahálíme..
Koncem jara jsme dokončili naučnou stezku údolím říčky Vošmendy. Šestikilometrový okruh začíná a končí na bozkovském parkovišti a pro návštěvníky jsou připravena tři odpočinková místa, interaktivní tabule, prolézačky a dvanáct informačních tabulí. Ty přibližují místní přírodu, geologii, báňskou činnost, či krasové jevy. Stezka totiž prochází významným českým krasovým územím, kde se nachází, mimo několika jeskyní, i jedna z mála českých estavel.
Průběžně se stále pracuje ve Větrné jeskyni v Bozkovských jeskyních. Jen letos se odtud vyvezlo 236 koleček hlíny a kamení. V minulých letech zde byla odkryta 10 m hluboká Páteční propast a na jiném místě šikmý kanál s větší prostorou nazvanou Pod Větrnou. Do volných částí se však odtud proniknou nepodařilo, zřejmě je v této úrovni vše zasedimentováno. Zkusili jsme tedy z Pod Větrné kopat směrem nahoru, kde byl náznak komínu. Po metru se objevila chodbička do boku a ve stále lehčeji kopatelných sedimentech se začali objevovat volné pukliny a dutiny decimetrových rozměrů. Velký objev se však zatím nekoná. Z chodbičky je nyní pětimetrová chodba, která se na konci lomí do komínu. V něm jsme aktuálně 6 m vysoko a pracně postupujeme vzhůru. Transport materiálu ven se nám prodlužuje, ale chuť se konečně prošťouchnot do volna také..
To se zatím nedá říct o další lokalitě, propasťovité jeskyni Na Poušti u Železného Brodu. Zde jsme se zasekli v hloubce 38 m v malé prostoře, kam jsme se dostali v roce 2013. Občas tekoucí voda se tu ztrácí v malém kanálku, kterým jsme se krátce po objevu dokázali protlačit do další podobné prostory téměř po strop plné jemné hlíny. Voda však cestu znovu zarovnala a tak je jediným řešením odsud hlínu vytahat a blíže se podívat do odtokových cest. Podobných překážek jsme tu už několik překonali, jenže ty byly blíže povrchu a tady se navíc přidává i vyšší koncentrace CO2. Takže nálada pokračovat tu stále zraje. Uvidíme jak dlouho, výzvou je zde 70 výškových metrů k hladině Jizery, na druhé straně se teď výrazně daří na nové lokalitě v Poniklé.
Zhruba před rokem byl na Dolském potoce u Poniklé objeven ponor, který po rozšíření bez problémů hltal jakýkoliv průtok potokem, odhadem hodně přes 100 l/s. Mizející voda v břehu postupně vymlela obrovský kráter, a tak jsme již hned v zimě začali s průzkumem a zajištěním ponoru. S pomocí bagru se obnažilo a určilo místo kudy voda mizí do podzemí, zde se založila šachta, zajistila výdřevou a postupně jsme se rozbíjením vápencových bloků a vybíráním hlíny dostali do hloubky 12 metrů, odkud se v září podařilo proniknout do volných prostor. Jde o klesající chodbu s několika výškovými stupni, která ústí do dvou na sebe navazujících dómků. Ten koncový má rozměry 6x3x4 m a voda se zde ve dně, v hloubce 28 m pod povrchem, prozatím ztrácí v suti a kanálcích. Nejzajímavější je ovšem potenciál nové lokality. Mizející voda se totiž nejspíše objevuje až 1,5 km daleko ve vývěrech v Poniklé, ale to ještě ověříme stopovací zkouškou. Jeskyně dostala název Ponikelské propadání a průzkum s objevy je zde, jak doufáme, na samém začátku.
Začíná se i rozbíhat opětovný průzkum v Ponikelské jeskyni, nyní pomocí hydrotěžby.
Tolik krátce k letošnímu roku. Jestli bude ten následující také tak úspěšný nevíme, každopádně je v plánu podobné pracovní nasazení. Pomocné ruce jsou vítány.