Krasové jevy se zde vyskytují v izolovaných čočkách a rozlámaných pruzích karbonátových hornin vystupujících uvnitř souvrství fylitů a zelených břidlic železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika. Jednotlivá krasová tělesa jsou budována různě kvalitními, přeměněnými karbonáty od vysoce čistých 99% krystalických vápenců, přes fylitické vápence až po různé typy dolomitických vápenců až dolomitů. Na povrch vystupují v podobě krasových ostrovů táhnoucích se západo-východním směrem od Železného Brodu přes Horskou Kamenici, Bozkov, Jesenný a Roztoky u Semil dále k východu, kde postupně křižují údolí Jizery u Poniklé, u Rokytnice nad Jizerou, udolí Jizerky v Křižlicích a Vítkovicích, Labe v okolí Vrchlabí, Horního Lánova. Přes Černý Důl a Jánské Lázně směřují ke Svobodě nad Úpou , kde stáčejí k severu a pokračují okolo Horního Maršova k Horním Albeřicím do Polska. Celá tato oblast bývá někdy označována jako "Krkonošský kras".
Krasové jevy a jeskyně v povodí řeky Kamenice a okolí Kras povodí Kamenicev Železného Brodu jsou zastiženy většinou při okrajích starých zarovnaných (terciérních) plošin na hranách hluboce zaříznutých údolí. Právě s třetihorním zahlubováním řek je spojován nejmladší vývoj známých jeskyní. První zmínky o jeskyních v této oblasti jsou spojeny s počátky průmyslové těžby čistých krystalických vápenců v lomech v Železném Brodě (jeskyně v lomu v Brodcích objevená a odstřelená v roce 1935) a Jesenném
po roce 1900. Bohužel žádná z tehdy objevených krasových dutin se nezachovala. Teprve objev Bozkovských jeskyní v roce 1957 vedl k intenzivnějšímu zájmu o místní krasové jevy. Od té doby byla postupně popsána a zdokumentována řada dalších jeskyní. K nejvýznamějším patří Propad Na Poušti v Železném Brodě, jekyně Na Vošmendě a Nová Rasovna v údolí Vošmendy v Roztokách a Jesenném , jeskyně Pod Bílou skálou a Vraštilovská jeskyně v Bozkově.
Východní pokračování patří již do oblasti označované jako kras povodí horní Jizery. Krasové jevy jsou vázány na izolované ostrovy karbonátových hornin v nacházející se zhruba s. od Jilemnice. Výchozy krystalických vápenců, dolomitů a erlánů sledují dva soběžné pruhy z.- v. směru. Na povrch se většinou dostávají ve svazích údolí řek a potoků (Jizera, Rokytnický potok, Jizerka, Cedron). V okolí Rokytnice nad Jizerou tvoří krystalické vápence spolu s erlany pruh obklopený ordovickými kvarcity a grafitickými fylity dlouhý téměř 6 km. Táhne se z údolí Jizery u Pasek nad Jizerou střídavě po svazích údolí Rokytnického potoka až k Rokytnu. Byly zde popsány jeskyně Havírna ve Vilémověa Rokytnická, Netopýří mlýn a V náhonu v Dolní Rokytnici. Druhý jižnější pruh je zastižen v údolí Jizery u Poniklé kam přechází od západu z oblasti Roprachtic a Helkovic. Těleso ponikelských křemitých dolomitu je v oblasti nerozsáhlejší a na krasové jevy nebohatší. Kromě jeskyní (Ponikelská, Železný důl, U Valdmana, ...) jsou zde i ponory a vydatná vyvěračka. Další zkrasovělé karbonáty najdeme v okolí Křižlic, Vítkovic (3 jeskyně Ve Vítkovicích) a Štěpanic (Propast v Horních Štěpanicích, Jímání a 2 jeskyně Ve Štěpanické Lhotě). Celkem je v této oblasti evidováno 15 jeskyní.