Nálezná zpráva o nalezených zprávách aneb o jeskynním medvědovi a jiných zviřátkách z Horního Lánova.

Roman Kurfiřt

Úvod

     Vy, kteří mě alespoň trochu znáte, tak jistě víte, že se zajímám, mimo jiné, především o rudné hornictví převážně v západní části Krkonoš a Podkrkonoší a také na Železnobrodsku a také o vše, co s ním, tak nějak souvisí. Díky tomu, se mi občas dostane do rukou pozoruhodný materiál a informace, které spíše než montanisty, mohou zajímat jeskyňáře. Tak se i stalo celkem nedávno a proto si myslím, že bude dobré, o jednu takovou, sice ne až tak významnou starou zprávu, na kterou se s největší pravděpodobností již asi dávno zapomnělo, se s těmi, které zaujme, podělit. A to snad proto, aby opět na dlouhá desetiletí a nebo ještě déle, opět neupadla v hluboké zapomnění.

Příspěvek k pokusu o dolování Fe-rud, společností Klein-Lanna-Liebig „Na Vošmendě“ v druhé pol. 19. stol. a ještě něco navíc.

Roman Kurfiřt

Úvod

Pokusné dolování železných rud u Vošmendy na katastru obce Jesenný v období let 1939 - 1940, již bylo v minulosti několikrát stručně popsáno (Šourek 2003) a je mezi zájemci o historii hornictví v této oblasti, celkem více méně, dobře známé. O hornické činnosti prováděné v druhé polovině 19. století v povodí potoka Vošmendy společností Klein-Lanna-Liebig, se však až do nedávna, nevědělo vůbec nic a proto se zde pokusím, alespoň s tím málem, co se k této činnosti zachovalo a podařilo zatím nalézt, seznámit i ostatní.

Na této lokalitě jsme po delší odmlce opět začali dělat 3 září 2005. Nadšení propuklo po odstřelu bloku ve stěně , za odstřeleným blokem se objevil hlavní hltač celého propadu. Tím začal boj s touto jeskyní. Během 4 let jsme se vertikálně prokopali a prostříleli tektonickou poruchou do hloubky 30 m, kde se porucha zavírá do kanálku o průměru 15-15 cm. Ten je zaplněn sedimenty s nastoupanou vodní hladinou . Nikde ani památky po tolik očekávaném průvanu. Kopání v této spodní části jeskyně bylo velice náročné, vzduch se rychle vyčerpával a po zaplnění všech možných volných míst jsme se rozhodli práce ukončit. Tahat všechen vytěžený materiál až na povrch je skoro nemožné, bylo by na to zapotřebí minimálně 6 lidí a při tomto počtu by byl vzduch rychle vyčerpaný. Časem se snad opět na tuto lokalitu vrátíme, jak to tak bývá zvykem.

Krasové jevy se zde vyskytují v izolovaných čočkách a rozlámaných pruzích karbonátových hornin vystupujících uvnitř souvrství fylitů a zelených břidlic železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika. Jednotlivá krasová tělesa jsou budována různě kvalitními, přeměněnými karbonáty od vysoce čistých 99% krystalických vápenců, přes fylitické vápence až po různé typy dolomitických vápenců až dolomitů. Na povrch vystupují v podobě krasových ostrovů táhnoucích se západo-východním směrem od Železného Brodu přes Horskou Kamenici, Bozkov, Jesenný a Roztoky u Semil dále k východu, kde postupně křižují údolí Jizery u Poniklé, u Rokytnice nad Jizerou, udolí  Jizerky v Křižlicích a Vítkovicích, Labe v okolí Vrchlabí, Horního Lánova. Přes Černý Důl a Jánské Lázně směřují ke Svobodě nad Úpou , kde stáčejí k severu a pokračují okolo Horního Maršova k Horním  Albeřicím do Polska.  Celá tato oblast bývá někdy označována jako "Krkonošský kras".